Nemusíte zvládnout všechno hned. Nemusíte rozumět každému novému nástroji. Stačí najít pár míst, kde vám AI v běžném týdnu reálně uleví — od přípravy otázek po e-mail rodičům.

O umělé inteligenci se dnes mluví skoro všude.

Jenže když učíte, vaše první myšlenka u toho většinou není: „Skvělé, hned si to nastuduji.”

Spíš naskočí něco jiného.

„A kam tohle mám ještě přidat?”

Výuka, přípravy, materiály, testy, pracovní listy, e-maily, třídnictví, organizace, porady, neustálé drobnosti kolem. A do toho další téma, které vypadá, že by ho člověk měl rychle pochopit, naučit se s ním pracovat a ideálně v něm být co nejdřív jistý.

Není divu, že to pro spoustu učitelů znamená ještě větší tlak.

A právě proto podle mě dává smysl dívat se na AI co nejvíc prakticky. Ne jako na další velké téma ke zvládnutí. Ale jako na nástroj, který vám v některých chvílích může docela ulevit.

• • •

Učitelé nepotřebují další teorii. Potřebují vědět, k čemu jim to bude

Kolem AI padá dnes hodně velkých slov. Revoluce. Zásadní změna. Nová éra.

Jenže když večer doděláváte přípravu na další den, zajímá vás něco jiného.

• Pomůže mi to s něčím konkrétním?
• Ušetří mi to čas?
• Usnadní mi to práci?
• Nebo je to jen další věc, o které se hodně mluví?

A to je úplně legitimní otázka.

• • •

Kde vám AI může reálně ulevit

Nejvíc tam, kde se práce drobí na desítky malých úkolů, které dohromady dají hodiny.

Třeba když máte text a potřebujete k němu vytvořit otázky. Když chcete z osnovy udělat přehlednou přípravu. Když hledáte nápad na úvodní aktivitu. Když potřebujete připravit krátký kvíz. Když si chcete nechat navrhnout jinou variantu zadání pro slabší nebo silnější studenty. Když píšete e-mail rodičům a nechcete, aby zněl zbytečně ostře nebo naopak moc omluvně.

U e-mailu pracujte s vymyšlenou situací nebo obecnou šablonou. Nevkládejte jména, známky, zdravotní údaje, rodinnou situaci ani jiné osobní údaje žáků či rodičů. Používejte nástroje a účty schválené školou podle jejích pravidel.

V takových úkolech může AI nabídnout užitečný pracovní návrh.

Nevyřeší všechno. Rozhodně není bezchybná. Ale umí pomoci udělat první krok, připravit základ nebo nabídnout varianty, od kterých se dá odpíchnout.

A právě v těchto malých, opakujících se situacích bývá největší úspora.

Ne ve velkých vizích. V tom, že nemusíte všechno tvořit od nuly.

• • •

Rozhodnutí o výuce zůstává učiteli

Tohle je důležité říct nahlas.

AI může pomoct s přípravou, materiály, formulacemi, nápady. Ale nezná vaše studenty. Neví, co ve třídě funguje. Nevidí, kdy jsou unavení, kdy potřebují povzbudit, kdy je třeba něco vysvětlit jinak nebo kdy naopak ubrat.

Nezná souvislosti, které učitel během hodiny vnímá skoro automaticky.

A právě proto zůstává to nejdůležitější pořád na člověku. Na jeho zkušenosti. Na jeho úsudku. Na tom, jak vede skupinu. Jak reaguje. Jak přemýšlí o tom, co děti nebo studenti opravdu potřebují.

Tam zůstane učitel
nezastupitelný.

• • •

A co studenti? Nebudou všechno jen generovat?

Tohle je asi nejčastější obava, kterou na seminářích slyším.

Ano, část studentů to zkouší. A zkoušet bude.

Jenže to samo o sobě není nic úplně nového. Studenti vždy hledali způsoby, jak si práci ulehčit. Jednou opisováním, jindy stahováním materiálů, dnes pomocí AI.

Co se ale mění, je způsob, jakým je třeba zadávat práci.

Méně reprodukce. Víc kritického myšlení, vlastního názoru, porovnávání, zdůvodnění, práce s konkrétní zkušeností a osobní reflexe.

Ani takové zadání samo o sobě nezaručí samostatnou práci. Pomáhá, když se žáků ptáte také na postup, necháte je vysvětlit volbu a předem domluvíte, kdy a jak mohou AI použít.

• • •

Jeden konkrétní příklad: otázky k textu

Vyberte vlastní krátký výukový text bez osobních údajů. Pro pracovní návrh můžete zadat:

Z přiloženého textu připrav tři otázky pro žáky sedmé třídy: jednu na porozumění, jednu na porovnání a jednu na zdůvodnění odpovědi. Ke každé uveď očekávanou odpověď a větu z podkladu, o kterou se opírá. Pokud odpověď v textu není, označ to. Nevymýšlej další fakta.

Před použitím ve třídě: projděte každou otázku i odpověď proti původnímu textu. Zkontrolujte přiměřenost věku, jednoznačnost formulace a to, zda je odpověď skutečně doložená. Potom upravte obtížnost podle konkrétní třídy. Požadavek na citaci sám o sobě nezaručuje správnost.

Porovnejte také čas přípravy a kontroly s vlastním postupem. Právě na tomto konkrétním úkolu zjistíte, zda vám použití AI dává smysl.

Nemusíte zvládnout všechno hned

S AI velmi rychle naskočí pocit, že nestíháte tempo. Nástroje se mění pod rukama, pořád přibývá nových funkcí — a vlastně to ani stíhat moc nejde.

Proto je dobré si připomínat tři věci.

• Nemusíte rozumět všemu.
• Nemusíte znát každý nový nástroj.
• Nemusíte hned využívat AI naplno.

Stačí ji vyzkoušet na pár konkrétních úkolech, kde vám může reálně pomoct. Začněte v nástroji schváleném vaší školou a s podklady, které v něm smíte zpracovat.

Třeba s přípravou otázek. Se shrnutím textu. S návrhem aktivity. S formulací e-mailu rodičům.

I to je dobrý začátek.

AI vám může uvolnit prostor právě tam, kde práce přetéká přes okraje. A díky tomu vám nakonec vrátí trochu času na to, co vás baví — kreativitu, vztahy se studenty, vlastní rozvoj nebo „jen” obyčejný odpočinek.

I malá pomoc může v učitelském týdnu udělat velký rozdíl.

Chcete si AI vyzkoušet na vlastní učitelské práci?

Pro váš sbor připravím praktický workshop podle toho, co právě řešíte: přípravy, materiály pro studenty, NotebookLM nebo AI obrázky pro výuku jazyků. Vyberte si téma a formát v nabídce pro školy.

Prohlédnout nabídku pro naši školu

Redakčně upraveno 2. října 2026.