Dýně…

Podzimní vaření je pro mnohé ve znamení oranžové krásky  –  dýně. Objevuje se nám na talířích jako polévka, rizoto, jen tak opečená, ale i na sladko v dezertech, sirupech či dokonce v kávě….

Ještě před 20 lety by mi to přišlo velmi zvláštní  takto vařit. Z dětství si jen pamatuji, jak jsme z ní dělali kompot (jako ananas:.-), vždyť ten opravdický se koupit moc nedal), ale jinak se dýně používaly jen jako dekorace.  
Můj táta se teprve loni  odvážil s velkou nedůvěrou dýňovou polévku ochutnat. Nejprve se tvářil velmi rozpačitě, co to  má jíst, ovšem poté vyjedl talíř a ještě si přidal.
Aby vůbec ochutnal, vyžadovalo to vlastně změnit pohled na věc. Začít dělat jiné věci, odpoutat se od stereotypu. Zjistil, že může být fajn něco udělat jinak.

Možná i nám občas naskakují věty:  Co to je zase za novoty. Vždycky se to přece dělalo takhle, tak proč to měnit. Ano, osvědčené postupy, principy fungují. Určitě je využívejme, moudrost věků, tradice –  to vše nám může být ku prospěchu.  Ale někdy je dobré pustit svěží vítr, začít dělat věci jinak.

Pokud budeme dělat ty samé postupy, budeme dostávat ten samý výsledek.

Pokud nechceme ustrnout, je třeba věci měnit….Abychom nedopadli jako v tom známém vtipu: (nebo to není vtip:-))
Dívka je na návštěvě u svého přítele. Nabídne ji, jestli by si nedala tuhle skvělou domácí klobásku. Dívka souhlasí a mladík vezme klobásku, uřízne asi 1 cm od konce z jedné strany a pak i z druhé. Dá na pánvičku a opéká. Dívka nechápavě kouká a ptá se, co je to za zvláštní přípravu. Mladík pokrčí rameny: „Já nevím, takhle se to u nás dělá“. Nedá mu to a jde se zeptat táty. Ten mu řekne to samé, prostě se to tak u nás dělává. Tak to zkouší ještě u dědy a opět stejná odpověď. No, nakonec zajde za pradědečkem. Ten ho vyslechne a  velmi udiveně prohodí. „Cože, to pořád ještě máme tu malou pánvičku?!“

A co vy?

Kolik nového si přinášíte do svého života?

Jaké netradiční zážitky jste vyzkoušeli a co vám to přineslo?

Vzpomeňte si alespoň na jednu konkrétní situaci, kdy  jste vědomě změnili zažité postupy.

Co vám to přineslo?

Co jste se při tom naučili?

Co vše jste museli překonat?

A co vám v tom naopak pomáhalo?

Budu ráda, když se o Vaše příběhy podělíte, mohou být inspirací pro ostatní, kteří třeba váhají, zda do nějaké změny vůbec jít.

Autorka Jitka Štádlerová – lektorka, mentorka osobního rozvoje, jejíž Korálky dní jsou pro všechny, kteří si chtějí užívat každodenní radosti a také si je zaznamenávat, například do Deníku radosti, úspěchů a vděčnosti. Organizátorka akce pro všechny milovníky papíru Meet Papír.