Z obrazových karet dělá pracovní nástroj souhra vhodného podnětu, jasného účelu a promyšleného vedení. Krásná fotografie může zaujmout, ale sama nezaručuje užitečnou reflexi. Důležitá je otevřenost obrazů, možnost volby, otázky i návrat k tématu, kvůli kterému jsme karty použili.
Krásný obrázek může zaujmout. Sám o sobě ale ještě nezaručuje kvalitní práci. Rozdíl dělá způsob, jakým je karta použita, jak je položená otázka a kolik prostoru dostane odpověď. Také to, jak průvodce zachází s tichem, nejistotou nebo nečekanou asociací.
Dvě osoby mohou pracovat se stejnou sadou a vést velmi odlišný rozhovor. Jedna nabídne účastníkovi prostor pro vlastní význam. Druhá použije obrázek jako důkaz svého názoru. Rozdíl není v kvalitě papíru ani v počtu fotografií.
Co dělá z karet pracovní nástroj
Pracovní nástroj má vztah k tomu, co potřebujeme udělat. U metaforických karet může jít o zpřesnění tématu, zachycení různých pohledů nebo reflexi zkušenosti. Pokud neumíme říct, proč obrazy do setkání přinášíme, hrozí, že se z nich stane pouze zajímavá vložka do programu.
To neznamená, že musí každá práce končit velkým rozhodnutím. Smysluplným výsledkem může být i přesnější dohoda o tom, co slovo spolupráce znamená pro různé členy týmu. Podstatné je, že výstup souvisí s účelem a účastníci mu rozumějí.
Obraz proto posuzujeme společně se zadáním a způsobem vedení. Působivá fotografie může být pro určité téma nevhodná. Obyčejná židle může naopak nabídnout přesný podnět pro rozhovor o prostoru, pohodlí nebo postavení. O její užitečnosti nerozhoduje pouze první dojem.
Otevřený obraz neslibuje jeden správný význam
U metaforických karet je cenné, když se člověk může zachytit různých detailů. Někdo si všimne barvy, jiný materiálu, světla nebo uspořádání. Tato otevřenost dovoluje propojit obraz s vlastní zkušeností. Neznamená však, že každý motiv bude vyhovovat každému účastníkovi.
Příliš jednoznačné sdělení může prostor zúžit. Pokud je na kartě napsáno, že všechno dobře dopadne, už předem nabízí odpověď. To může mít své místo u jiné pomůcky, ale při zkoumání nejistoty potřebujeme připustit i rozporné nebo nehotové odpovědi.
Stejně důležité je nevytvářet z názvu sady slovník symbolů. Dveře mohou připomenout vstup i možnost zavřít. Klobouk může otevřít téma role, ale také barvy nebo materiálu. Význam určuje člověk v rozhovoru. Základní princip vysvětluje článek Co jsou metaforické koučovací karty – a co nejsou.
Je v téhle sadě prostor i pro jinou odpověď, než čekám?
Sada má nabídnout volbu, ne jen množství
Velký počet obrazů sám o sobě nezaručuje pestrost. Pokud všechny vyprávějí podobný příběh, účastník může mít na výběr mnoho téměř stejných možností. Naopak menší, ale promyšlená nabídka může dobře posloužit konkrétnímu zadání.
V tematické sadě se obměňuje společný motiv. To pomáhá soustředit pozornost, ale nechává člověka hledat odlišnosti. U dveří může jít o prostředí, velikost, stav nebo dojem z prostoru kolem nich. Průvodce ovšem nemá účastníkovi předepisovat, kterých rozdílů si musí všimnout.
Vědomý výběr je základní způsob práce: člověk si nabídku prohlédne a rozhodne se. Někdy potřebuje více času nebo žádný obraz nezvolí. I dobře sestavená sada potřebuje tuto možnost. Karty nejsou zkouška, při které musí každý nakonec najít správnou odpověď.
Metodika pomáhá rozhodovat, co dělat potom
Karta může rozhovor otevřít. Je však dobré vědět, jak pokračovat, jak držet účel a kdy práci uzavřít. Právě v tom spočívá hodnota metodického průvodce: nabízí souvislosti, varianty použití a oporu pro rozhodování průvodce.
Ke svým sadám proto připravuji metodiky zaměřené na jejich konkrétní téma. Příručka Metafora jako klíč se věnuje širší práci s metaforou. Smyslem těchto materiálů není dodat odpovědi na cizí život. Pomáhají promyslet podmínky, v nichž může člověk hledat vlastní odpověď.
Rozdíl mezi metodikou a seznamem otázek se projeví ve chvíli, kdy rozhovor nejde podle očekávání. Účastník se nechce vyjádřit, odpověď míří jinam nebo pro něj obraz ztratil význam. Průvodce potřebuje rozumět principu, aby nemusel trvat na dokončení každého bodu.
Kvalita se projeví při skutečném použití
Praktické vlastnosti obrazů mají také svůj význam. Ve skupině potřebují lidé vidět detaily; při práci na dálku se hodí čitelné zobrazení. Pokud účastníci místo reflexe luští malý obrázek, pomůcka jim práci komplikuje. Vizuální kvalita není jen ozdoba.
Stejně tak je třeba vědět, pro jaký způsob použití máme materiály k dispozici. Osobní práce, promítání ve skupině a předávání souborů dalším lidem nejsou stejná situace. Při přípravě je rozumné podívat se na podmínky konkrétní sady a zvolit formu, která odpovídá našemu použití.
Užitečnost se nakonec ukáže v rozhovoru. Pomohl obraz něco odlišit? Dostali účastníci prostor pro vlastní pohled? Má výstup vztah k původnímu tématu? To jsou pro mě podstatnější otázky než to, zda karta na chvíli vzbudila obdiv.
Co mi pomůže rozhodnout, jak v rozhovoru pokračovat?
Pomůcka rozšiřuje dovednosti průvodce
Karty nejsou náhradou za dobrou práci s lidmi. Mohou ji rozšířit. Potřebují ale stejné dovednosti jako jiné formy rozhovoru: naslouchání, jasné zadání, respekt k hranicím a schopnost upravit postup podle situace.
Pokud chcete vidět rozdíl mezi připravenou otázkou a skutečným navazováním, pokračujte textem Jak vést rozhovor s metaforickou kartou. Právě způsob vedení propojuje jednotlivé obrázky s užitečnou prací.
Prohlédněte si autorské sady a jejich metodiky jako celek: obrazy i způsob, jak s nimi lze pracovat.