Psaní na cestách může být  dokonalým způsobem, jak vidět věci jinak, podívat se na ně jinýma – novýma očima.  Jsme  najednou  vnímavější,  často zvědavější .  To, co bychom doma minuli bez povšimnutí, je najednou v centru naší pozornosti. Naše smysly na cestách jakoby zvětší výkon o 100%:-)), najednou si více uvědomujeme vůně, barvy, chutě  i zvuky.

Vytvořme si smyslový deník (či jen zápisekJ) našich cest. Udělejme si poznámky o barvách, zvucích, které jsou kolem nás. Vnímejme strukturu věcí, kterých se dotýkáme.

Myslím, že dovolenou na Korfu budu mít navždy spojenou s vůní čerstvě upečených croissantů (vím, je to zvláštní, ale měli jsme pokoj nad pekárnou) a Kréta mi bude vonět tymiánemJ.  A konkrétní písničky mám také spojené s konkrétním místem – no, třeba takové hotelové minidisco v Andalusii s písní Shakiry  mi  v uších zní doteďJ. Vysočina mi voní borovicemi a  Zvíkov spojuji s krásnými zvuky lesa. A jak úžasně zpívá moře…

A můžeme si vyzkoušet i jedno malé cvičení. Vyberme si některý ze smyslů – sluch, hmat či čich a jeden den si zkusme uvědomovat všechny vjemy, které právě tímto jedním smyslem vnímáme.

A co zrak? Ten využíváme nejvíce, ale i tady můžeme být více kreativníJ. Malý tip nese název Zaostřeno na barvuJ. Jak na to?  Vyberme si jednu barvu a pišme o tom, kde tuto barvu během celého dne vidíme. Buď můžeme zapisovat přímo, anebo se jen snažme zapamatovat všechno, kde se daná barva objevila, a až na konci dne dát na papír.

A jak si užíváte smysly při cestách vy?

A zapisujete si je? Co to třeba vyzkoušet v našem Cestovním deníku.