Nová a náročná situace, do které jsme se nyní dostali, je potřeba nějak uchopit. Proto jsem si pro sebe sestavila takový malý “návod”, jak v této situaci dále fungovat. Celý článek najdete ZDE. 

A dnes se podíváme, jak si trochu ošetřit oblast  VZTAHY. 

Vidíme všude kolem, jak se někteří rozčilují, jak se vysmívají, hejtují či naopak propadají totální panice.

Co mohu tedy udělat, abych druhé nedostávala do ještě větší nepohody, jak naopak uklidňovat – hladit – situace, které eskalují?

JAK KOMUNIKOVAT?

Počítejte s tím, že lidé jsou v různě silné a jiné EMOCI. Každý situaci prožívá jinak – obavy však mají všichni. Na co tedy mysleme, když budeme jednat s druhými?

Mít:
· pochopení – empatii
· respekt k názorům
· a být k sobě ohleduplní a laskaví. 

Co to znamená jednat s člověkem v emoci? 
Uvědomme si, že člověk v emoci, je opravdu v jiném světě, nemůžeme začít dávat logické a rozumové argumenty, protože je nepřijme, nefunguje to.

Nejprve musíme ošetřit emoci. 
Rozumové a logické argumenty si můžeme s představit jako jádro oříšku. Abychom se k němu dostali, musíme nejprve rozlousknout skořápku – skořápka = emoce. 

Pokud se chceme dostat k jádru, musíme emoce zvládnout. 
Jak? 
Empatií, porozuměním tomu, že to tak ten druhý může cítit, vnímat.

Porozumění tomu, že má třeba strach, že panikaří, že se zlobí, že…. 
Pokud nerozlouskneme skořápku – neošetříme emoce, nedostaneme se k jádru, k tomu, kde lze mít rozumové, logické argumenty.

Prostě si vylámeme zuby. 

Zlaté pravidlo komunikace je:

na emoční sdělení – emoční odpověď

na logické sdělení – logická odpověď 

JAK TEDY KOMUNIKOVAT S EMPATIÍ V EMOČNĚ NAPJATÝCH SITUACÍCH?

• Nejprve si uvědomit, co to dělá s námi. A ošetřit své emoce. 
  Jak se cítím já? 
  Co potřebuji v danou chvíli? 
  (Jak na ošetření svých emocí bude podrobněji v dalším pokračování.) 
• Soustředit se na ošetření emocí druhého, na kontakt s druhým. Ne se mu snažit za každou cenu pomoci. Zatím nevíme, jak mu pomoci, nevíme, co by potřeboval.
• Zvládnout nutkání mluvit o sobě, dávat rady atd. – viz níže.
• Sledovat nejen slova, ale také to, co vyjadřuje gesty, mimikou, pohyby.
• Dávat najevo naslouchání – očním kontaktem, přikyvováním atd.· 
• Někdy lehce shrnout, co bylo řečeno. 
  Zvláště pokud dotyčný mluví dlouho. 
  Někdy stačí jen úplně stejně zopakovat (stejnými slovy jaké použil), co druhý řekl.

• Dobře fungují věty typu:
  „Co by ti teď pomohlo?“
  „Můžu pro tebe něco udělat?“
  „Jak ti můžu já nebo někdo jiný pomoci?“
  
  Tyto věty vyjadřují respekt k tomu druhému. On sám ví nejlépe, co by mu teď pomohlo, zatímco my se to pouze domníváme na základě našich zkušeností, můžeme se tedy mýlit.
  
• Někdy stačí jen obejmout, někdy jen tomu druhému říct: “Vlastně nevím, co na to říct…, je mi to líto a jsem tu pro tebe.”
• Pokračujte, dokud se druhý neuvolní. 
  „Chtěl bys k tomu ještě něco říci?“
• Nakonec můžete požádat druhého, zda by byl ochotný vyslechnout i on vás.
  Např. „Jsem ráda, že teď více chápu, jak to vnímáš ty. Chceš vědět, jak to prožívám já?“

CO NEDĚLAT?

S těmito reakcemi se setkáváme velmi často. Žádná z nich však člověk v emoci NEPOMůŽE.

• Zlehčování („Nedělej si s tím starosti.“ „To bude dobré.“ „Hlavu vzhůru.“…)
• Vyslýchání („Jak se to přesně stalo?“ „Kdy se to…?“ „Proč jsi to udělal?“)
• Radění („Kdybych byl na tvém místě, tak bych…“ „Myslím, že bys měla…“)
• Falešné objektivizování („Ale on to určitě myslel jinak…“)
• Trumfování („Víš, co se ale stalo mně…“ „To nic není, co se teprve stalo Petrovi…“)
• Kritika („Já ti to pořád říkal, že to máš dělat jinak…“ No, co jsi čekala, když…“)
• Litování („To je hrozné, co se ti vždycky stane…“ „Ty jsi takový chudáček.“)
• Poučování („Ale můžeš se z toho poučit…“ „Když se na to podíváš z druhé strany, tak..“)
• Atd. variant je mnoho, ani jedna však NEPOMůŽE! 

A CO TEDY DĚLAT?

Vyjádřit pochopení, že to tak má. 
Takhle bez kontextu daná vyjádření možná připadají zvláštní, ale jsou opravdu velmi, velmi účinná. 
Např.
„Rozumím.“„Chápu.“„To je mi líto.“„Jak ti mohu pomoci?“ 

Respektovat druhého

Samozřejmě, že se vyskytne spousta situací, kdy s tím druhým nesouhlasíme, kdy je v rozporu s tím, co a jak vnímáme my.  
Co tady? Nejít do sporu, respektovat názor.

„Chápu, že to tak můžete vidět.“
„I takhle to můžete vnímat.“
„Rozumím tom, že je to váš názor.“
Atd.

Ohleduplnost a laskavost
Pamatujme na rozjitřené emoce.  
Buďme k sobě ohleduplní a laskaví. 

Než vyřkneme něco, co by druhému mohlo uškodit, položme si vždy tyhle 3 otázky:
Musím to říct?
Musím to říct právě já?
Musím to říct právě teď? 

Moc hezkou ukázku EMPATIE najdete ZDE.

Pokud vás k tématu cokoliv napadne, budu ráda, pokud mi napíšete. Děkuji