Sednete si k důležitému úkolu. Přijde zpráva, kolega se na něco zeptá a vy si ještě vzpomenete, co musíte zařídit. K původní práci se vracíte několikrát. Jak si pro soustředění vytvořit lepší podmínky?
Začněte pozorováním svého běžného dne. Co vás vyrušuje, kdy se vám pracuje dobře a co můžete skutečně změnit? Některé profese vyžadují pohotovou reakci. Nejde proto o to celý den nikoho nepustit ke slovu, ale najít prostor odpovídající vaší práci.
1. Domluvte si pravidla dostupnosti
V týmu si řekněte, kdy můžete pracovat bez vyrušení a jak vás kolegové zastihnou v naléhavé situaci. Sluchátka nebo zavřené dveře pomohou jen tehdy, když všichni vědí, co znamenají. Pravidla mají fungovat oběma směry.
2. Připravte si pracovní místo
Dejte si na dosah potřebné podklady a odložte věci, ke kterým vám odbíhá pozornost. Vyzkoušejte, co vám vyhovuje: více klidu, jiné světlo, pohodlnější poloha nebo zavřené dveře. Cílem není dokonale uklizený stůl, ale použitelný prostor.
3. Omezte oznámení podle své role
Na dobu vybraného úkolu vypněte nepotřebná upozornění. Nechte dostupný dohodnutý kanál pro naléhavé zprávy. Pracujete-li v zákaznické podpoře, nemůžete převzít stejný režim jako člověk píšící odborný text. Hledejte řešení pro svou situaci.
4. Vyberte jeden konkrétní výstup
Místo „pracovat na prezentaci“ si napište „navrhnout osnovu pěti slidů“. Snáze pak poznáte, kdy je vybraný krok hotový. Velký úkol můžete rozdělit podle postupu Naporcujte slona.
5. Zaparkujte vedlejší myšlenku
Já používám jednoduchou otázku: „Mohu s tím teď něco dělat?“ Pokud není potřeba jednat hned, poznamenám si myšlenku a určím, kdy se k ní vrátím. Tím ji nemusím zahodit ani se jí zabývat uprostřed jiného úkolu. Ne vždy to zabere napoprvé — poznámku lze využít jako připomínku k návratu.
6. Všímejte si únavy a nepohodlí
Ne každá obtíž se soustředěním je nedostatek vůle. Zastavte se a všimněte si, zda vám není nepohodlně, zda nepotřebujete jídlo, pití nebo odpočinek. Univerzální počet kroků ani jeden přesný denní režim sem nepatří. Upravte podmínky podle svých možností.
7. Zkoušejte délku bloku i přestávky
Začněte úsekem, který zvládnete — třeba patnácti nebo pětadvaceti minutami. Potom se krátce zastavte a rozhodněte, zda pokračovat. Během přestávky můžete změnit polohu nebo se projít, pokud vám to vyhovuje. Časovač je pomůcka, ne pokyn ignorovat vlastní potřeby.
8. Nezapomeňte na přechody mezi úkoly
Než přepnete k další práci, zapište si, kde jste skončili a jaký bude další krok. Například: „Osnova hotová, příště doplnit příklad do druhého bodu.“ Návrat pak nemusí začínat hledáním, co jste vlastně zamýšleli.
9. Připomeňte si smysl úkolu
Komu výsledek poslouží? Co díky němu bude možné? Pokud smysl nevidíte, může být užitečné zadání vyjasnit. A některé potřebné úkoly vás zkrátka nenadchnou. I pro ně lze stanovit malý konec, ke kterému dnes dojdete.
10. Vytvořte si jednoduchý začátek
Otevřít jeden dokument, připravit poznámky, zavřít ostatní okna. Tak může vypadat krátký pracovní rituál. Hudbu si zkuste podle sebe: někomu pomáhá, jiného ruší. Není potřeba hledat jednu skladbu, která má údajně fungovat každému.
11. Domluvte si realistický termín
Pomáhá vědět, co má být hotovo a dokdy. Když je termín daleko, určete si menší kontrolní bod. Práci není nutné opírat o strach a poslední chvíli. Nejde-li zadání stihnout, je na místě včas řešit rozsah nebo priority.
12. Dejte důležité věci pravidelné místo
Jednou z možností je pravidlo 90–90–1 Robina Sharmy: po dobu 90 dní věnovat prvních 90 minut pracovního dne jedné důležité věci.
Beru ho jako podnět k ochraně času, nikoli povinnost. Ne každému vyhovuje ráno a ne každý může mít devadesát minut v kuse. Můžete si zvolit kratší blok nebo jiné denní období. Napřed vyzkoušejte jeden týden a sledujte, zda je režim použitelný pro vás i lidi, se kterými pracujete.
Vyberte si jeden pokus na zítřek
Z těchto dvanácti námětů nemusíte zavést všechny. Zapište si:
- Na čem chci pracovat a jaký malý výstup dokončím?
- Jaké jedno vyrušení mohu omezit?
- Kdy se zastavím a zhodnotím, co mi pomohlo?
Pokud je vaší hlavní obtíží množství nápadů, začněte raději článkem Jak proměnit inspiraci v konkrétní krok. Soustředění se lépe zkouší na úkolu, který už má jasný obrys.